METZ - Up On Gravity Hill
Jedna z desek roku 2024, ke které se od jejího vydání pravidelně vracím. Trojlístek dospělých punkáčů z Toronta do svého posledního alba nalámal přístupné noiserockové hitovky plné romantiky i grungového surealismu.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Názov MURDER CONSTRUCT ste, pokiaľ sa zaujímate o vydavateľskú činnosť Relapse Records, mohli zachytiť už v roku 2010, kedy toto zoskupenie debutovalo s rovnomennou EP. Komu to ušlo, môže ako prvú informáciu vziať to, že na pomery extrémnej scény ide o „hviezdnu“ zostavu - basák Caleb Schneider popri MC hrá v BAD ACID TRIP, bubeník Danny Walker si hranie prekladá účinkovaním v goremetalovom kulte EXHUMED a u progresívnych INTRONAUT. Gitarista Kevin Fetus má svoje odohrané u grind/crustových WATCH ME BURN a death/grindových CATTLE DECAPITATION. S EXHUMED ešte nekončíme, pretože gitarista a vokalista Leon del Müerte tam basuje, a vrátime sa aj k „stínaniu dobytka“, odkiaľ je vokalista Travis Ryan, o.i. jeden z tých, ktorí sa zaslúžili o to, že ma po rokoch existencie a zopár albumoch CATTLE DECAPITATION konečne vážnejšie zaujali.
MURDER CONSTRUCT sú z kalifornského Los Angeles a pretože ide o jednu z lokalít, kde už po polovici 80. rokov tvrdá hudba začala vstupovať do extrému zvaného grind core – NAUSEA, TERRORIZER, neskôr žezlo v Kalifornii prevzali PHOBIA – a takisto prevažujúce hudobné aktivity účastníkov jasne signalizujú, že v MC sa nejaký gothic pop black metalcore bude hrať asi sotva. Týmto hudobníkom ide najlepšie a tak akosi od srdca grind core, čo dokazuje jedenásťskladbový, takmer polhodinový prvý dlhohrajúci album.
V úvode MURDER CONSATRUCT začnú zvoľna, zlovestne a pochmúrne, aj vďaka záhrobnému vokálu by ste očakávali skôr nejaký old school doom/death metal v štýle starších HOODED MENACE (pretože ten nový album, čo ja viem, to je snáď nejaký „PARADISE LOST – Gothic revival“), ale toto lakovanie skupinu po necelej minúte prestane baviť a vylezie s farbou von. Prvoligový grind core, to je o čo tu beží, a to grind core americký, kalifornský a klasický.
Priznám sa, že niektoré moderné podoby US grindu, „polámané techniky“, aké servírovali napríklad MARUTA, ma za srdce nikdy extra nechytili. MC sa do týchto vecí nepúšťajú, to, že ide o technicky zdatných hráčov, vedia predviesť aj pri hraní priamočiareho, nasypaného grindu, ktorý zo vzorov ako TERRORIZER, PHOBIA a prípadne aj BRUTAL TRUTH, NAPALM DEATH alebo ROTTEN SOUND vychádza dosť výrazne a neskrývane.
Rýchle, divoké, nekompromisné skladby s kvalitným a zároveň správne neuhladeným zvukom. Dva hlavné vokály – hlboký grindový ryk, striedaný škrekom, a tu a tam doplnený deathmetalovým zagrowlovaním až kdesi zo žalúdka. Nejaké tie chaotické sóla a pár disharmonických vyhrávok, občas spomalenie, v ktorom sa MURDER CONSTRUCT nemilosrdne hrnú vpred. Nárez, energia, priamočiarosť a prekvapenie v podobe záverečnej skladby, odspievanej v španielčine. Na grind core netypický, takmer sedemminútový „epos“ pozostáva z niekoľkých častí, a tak sa tu vystrieda nárezový grind, bahenný sludge, pochmúrny doom a na cestu z grindcoreového inferna poslucháča odprevadí dramatická inštrumentálna vyhrávka, ukončená klavírom. Celkovo veľmi kvalitný materiál.
Kalifornský grind core bol dobrý už pred rokmi rokúcimi. A s kapelami ako MURDER CONSTRUCT sa o jeho budúcnosť báť netreba.
8 / 10
Caleb Schneider
- basgitara
Danny Walker
- bicie
Kevin Fetus
- gitary
Leon del Müerte
- gitary, vokál
Travis Ryan
- vokál
1. Red All Over
2. Under The Weight Of The Wood
3. No Question, No Comment
4. Gold Digger
5. Compelled By Mediocrity
6. The Next Life
7. Dead Hope
8. Feign Ignorance
9. Mercy, Mercy
10. Malicious Guilt
11. Resultados
paradna masaz usnych bubienkov, ziadne natahovacky, pekne "to the point"... bod hore za spev, to je uplna extratrieda...
Jedna z desek roku 2024, ke které se od jejího vydání pravidelně vracím. Trojlístek dospělých punkáčů z Toronta do svého posledního alba nalámal přístupné noiserockové hitovky plné romantiky i grungového surealismu.
To dojení vyschlého writer’s roomu je do nebe volající. Nových nápadů je pomálu, zato jsou rozmazané na dvojnásobek. Nekonečné plebiscity jsou ubíjející, nové hry vizuálně průměrné a když se to rozjede, přijde očekávatelný cliffhanger. Opouštím hru!
Tahle americká parta zní úplně jako revival starých JUDAS PRIEST, i ten vokál jako by patřil samotnému Halfordovi. Je to taková zasmrádlá mršina, ale překvapivě mě celkem bavilo si to poslechnout. Jestli do toho půjdu podruhé ale fakt nevím, spíše ne.
4 disky. 58 skladieb. 75-stranový booklet. Len CD a LP, žiaden streaming. Steven Wilson sa vybral zboriť mýtus, že 80’s boli umeleckou pustinou: Od THE CURE a JOY DIVISION po zabudnuté britské spolky, funguje to na ploche vyše 5 hodín. Povinné počúvanie!
Dobre to robí táto švédska superskupina. Melodický death metal vo veľmi prístupnej, niekto by zbytočne hanlivo povedal kolovrátkovej, forme. Na druhom albume v ešte zrelšej a lepšej podobe. Teším sa na ich tohtoročné koncerty!
Daniel Cavanagh asi chtěl stvořit Anathemovské album, ale utopil se v klišé. Příjemně to odsýpá a zvuk i provedení se dají těžko kritizovat, ale je to tak nepůvodní a otřepané, že to úplně kazí emoce, které by jinak určitě fungovaly. Sem se vracet nebudu.
Rumunský doom metal s hlasem tak hlubokým, že i basa je proti němu mandolína. O to výraznější je, když mu do duetu hraje flétna. Jde ovšem o kvalitní nahrávku, kapelník svého času bubnoval u SHAPE OF DESPAIR a lecčemu se tam přiučil.